Stejně jako do Sa Pa, i do Ha Long Bay jsme vyrazili v rámci organizovaného zájezdu. Ono ani není moc na výběr. Typický itinerář je třídenní - první den je na lodi s přespáním, druhý den na ostrově Cat Ba s přespáním v hotelu a třetí den návrat. Nám se povedlo narazit na cestovku (Kangaroo Cafe), co místo přespání v hotelu na Cat Ba nabízela pobyt na Monkey island s přespáním v bungalovu. To se ukázalo jako velice štastné, protože jsme tak alespoň na půl dne unikly hordám ostatních turistů a to ani nemluvím o romantickém večeru s táborákem na pláži :)
Přijezd do Ha Long Bay byl vcelku očekávaný šok. Spolu s námi tam autobusy dopravily cca půlku Evropy a tomu odpovídal i počet lodí připravených ten nával turistů pojmout. Všechny vypadají téměř stejně, kombinujíc "tradiční" design s úpravami pro komfort turistů. Pár z lodí dokonce i vytáhlo plachty, ale ty jsou opravdu jen pro parádu - vesele s nima jely proti větru, popřípadě i kotvily :) Ubytování bylo velice hezké, akorát večer se ukázalo, že kabiny u zádě jsou v zásadě neobyvatelné, protože tam je umístěn generátor, co jede přes noc na plné pecky kvůli klimatizacím. My byli na přídi, takže nám hlavy na polštářích jen mírně vrněly, ale jedna dvojice s kabinou vzadu přes noc ztratila nervy a raděli spali nahoře na palubě :)
První den nás vzali do jeskyně, o které nám průvodkyně tvrdila, že jí nějací Francouzi našli v roce 1993. No nevím, po jeskyni bylo spousta podpisů s letopočty a zahlédl jsem tam mimo jiné i 1936 a podobně, tak bych jí to moc nevěřil, Jeskyně je navíc celá vybetonovaná a osvícená jako diskotéka, takže zážitek je to opravdu nezapomenutelný. Pak byly na programu kajaky - loď nás vyklopila u půjčovny, kde nás postupně nasáčkovali do kajaků v různém stádiu rozkladu a se slovy "máte 20 minut" nás poslali pryč, paráda! Finálně mělo nastat plavání, ale když jsme viděli jak "čistá" voda je kolem, tak se do vody odvážilo jenom pár Šýcarů. Druhý den nás loď vyklopila na ostrově Cat Ba a následoval výšlap na jeho nejvyšší kopec, kde je i rozhledna. Procházka sama o sobě by nebyla špatná, kdyby v tu samou chvíli nešli všichni turisti z okolí. Takhle jsme si přišli jako ve frontě na banány před 30ti lety.
Odpoledne jsme se konečně přesunuli na Monkey Island, což se ukázala být oáza klidu. "Resort" tam měl cca 10 bungalovů a soukromou plážičku, takže nás tam bylo celkem tak 16 turistů. Voda sice pořád měla do čisté daleko, ale alespoň na zaplavání to bylo a válet se na pláži byla taky přijemná změna :) Odpoledne jsme se za pomoci místního guida vyšplhali přes kopec na "oficiální" pláž, kam vozí všechny turisty, co přespávají na Cat Ba. Jsou tu k vidění i opičky, podle kterých se ostatně celý ostrov jmenuje. Večer následoval zlatý hřeb - na pláži nám založili táborák, takže jsme poseděli a popovídali. To by nebylo zase nic tak úžasného, kdyby se později nezjevil Boris. Byl v doprovodu dvou Marfušek a jako správný RUS držel v ruce pet-flašku plnou vodky. Kolik jí měl už v sobě si netroufám odhadovat. Po příchodu se svalil na jednu z malých plastových židliček, která hned zajela napůl do písku. Chvíli dumal, pak se vztyčil a zařval, že je Boris a kdo jsme my! Tak jsme se mu postupně představili a na to on, že mu každý musíme zazpívat. Sám začal hezky tradičně sovětskou hymnou - ten den bylo totiž výroči VŘSR! :) Němci se vytasili s nějakou písničkou pro děti, která Borise evidentně neuspokojila, ale já jsem ho nadchnul - zazpíval jsem mu jednu sprostou písničku, co jsme se naučili v hodinách ruštiny na škole. Po dozpívání se zakabonil a na chvíli se odmlčel, aby v zápětí začal zpívat lkavou až truchlivou píseň za doprovodu Marfušek... povedenější večer jsme si nemohli přát :)
Poslední den už nás jenom dopravili zpět na loď a pak autobusem odvezli zpátky do Hanoi. Upřímně, kdybysme nezůstávali na to Monkey Island, tak bych byl celým výletem opravdu zklamaný - takhle jsem byl zklamaný jenom trochu...