Potápění na Bali - dvě slova, která to naprosto vystihují,
sunfish (netušíme,
jak se jmenuje česky) a
manta (mnohem větší a trochu jiný rejnok). Ano,
obě specialitky tu mají a je téměř garantováno, že je uvidíte. Vybrali
jsme si jedno z několika potápěcích center v Sanuru a dali si denní
trip se dvěma potopy. Obě potápěcí místa se nacházejí na blízkém
ostrově Nusa Lembogan, kam se dostanete za hodinku lodí. Moře bylo
docela divoké, takže pilulky proti mořské nemoci se fakt hodili.
První
zastávka byla v
Krystalové zátoce (Crystal Bay), kde jsme měli vidět
sunfish. Je to celkem malá zátoka, ve které studené proudy z hloubky
moře míří nahoru a spolu s nimi i sunfish, která se nechá v mělkých
vodách "vyčistit". Jestli jste sunfish ještě nikdy neviděli, tak si
přestavte obrovský talíř o průměru tak 1,5 metru s ploutvema nahoře i
dole (bez ocasu). Když jsme do zátoky přijeli, už tam byla spusta lodí,
tak jsme se trochu obávali, jestli vůbec něco uvidíme. Naštěstí jsme se
obávali zbytečně :) Skočili jsme do vody a plavali podél hřbetu a
najednou jsme ji viděli. Nebyla vůbec v hloubce, naopak, ukázala se nám
v plné kráse, ve slunečním světle, v hlubce kolem 10 metrů. Byl to
opravdu zážitek. Já jsem prostě jen civěla, až si dive master myslel,
že se bojím se té rybě přiblížit :)
Druhý potop byl na
Manta point,
vzdáleném jen 15 minut lodí jižně podél ostrova. Je to místo, kde se
studený proud bohatý na plankton drží v relativně mělké zátoce. A to je
přesně to, co sem láká manty. Chodí se sem nadlábnout. Voda je
relativně studená, ale na to zapomenete jakmile spatříte první mantu.
My jsme jich viděli asi 12, neustále kroužili kolem nás s tlamou široce
otevřenou, v hloubce asi 5 metrů. Jsou impozantní. Vypadají jako velcí
ptáci, ladně mávající křídly.
Poté nám zůstalo ještě jedno potápěcí
místo na Bali, které jsme museli navštívit -
vrak lodi MV Liberty.
Takže jsme se vydali do Tulambenu, na severovýchod Bali, odkud je možné
se na vrak potápět z pláže. Do Tulambenu jsme dorazili odpoledne a
rozhodli jsme se, že si dáme hned
noční potop. Měli jsme štěstí na
divemastera. Když zjistil, že nás zajímají spíše malé věcičky, byl
nadšený. A jak se ukázalo, právem. Jen co jsme vlezli do vody, první co
jsme viděli, byla mantis kreveta, zahrabaná v černém písku. Další byl
páreček ghost pipefish - bylo to tak nečekané, že já si myslela, že
jsou to mořští koníci a Vláďa je pro jistotu vůbec neviděl, i když na
ně koukal. Ale aspoň je trochu vyfotil (i kdž to vůbec netušil, neboť
si myslel, že fotí korály). Celý potop pokračoval v podobném duchu -
divemaster nacházel ty nejmenší a nejúžasnější krabíky, krevetky a
ostatní specialitky. Druhý den ráno, natěšení z nočního potopu, jsme si
dali vrak znovu, abychom jej vlastně viděli. Bohužel nás to hodně
zklamalo - vrak sám o sobě není nic tak unikátního. Sousta ryb, ale
ještě více potápěčů...