Jelikoz jsme v Aucklandu nenasli nic, co by nas jeste zajimalo, rozhodli jsme se prozkoumat spise jeho okoli. A jelikoz Auckland lezi na takove uzke uzlabine, obklepny z  obou stran morem, je zde spousta ostrovu. vydali jsme se na ten nejblizsi a zaroven nemladsi, na ostrov Rangitoto.
Je to sopecny ostrov. To poznate naprosto bezpecne, podle jeho tvaru. Nema sice typicky koncky tvar, nebo aspon ne tak ostry, jak je pro vulkany typicke, Tato sopka, jelikoz se vynorila z more, tak jeji lava tekla pomalu a ostrov je tudiz clekem plochy s mirnym stoupanim smerem ke krateru. Tenhle zazrka zrozeni ostrova se udal pred sestisty lety a jedna se tudiz o nejmladsi ostrov v okoli Aucklandu. Navic se vynoril v tak tesne blizkosti jineho ostrova, ze je mozne na nej prejit po moste.
Cesta trajektem na ostrov trvala asi pul hodiny, byl krasny slunecny den, sobota, takze dost lidi. Cesticka na vrchol sopky nebyla nijak strma, ale i tak se po ni neslo uplne snadno, nebot lava je sakra ostra. A zde jsme cestou museli nekolikrat prejit lavove pole, plne ostrych, spicatych ulomku lavy. Nekdy se stane, ze lava na povrchu ztuhne rychleji nez vrstva pod ni a to pak vzniknou lavove jeskyne a tunely. Par takovych jsme si taky prosli. Akorat jsme s sebou nemeli baterku, takze jeskynar Vlada nemohl uspokojit sve choutky naplno :(
Vrchol ostrova tvori krater. Docela me zklamal, je uplne zarostly stromy, takze neni az tak poznat, ze se jedna o krater. Jeste na pocatku minuleho stoleti byl krater krasne cisty, prazdny, bez jakekoliv vegetace. Dnesni porost je vysledkem prirozene obnovy prirody, kdy nejprve mechy jako jedny z nejodolnejsich rostlin vubec, dokazi nahlodat lavu a vytvorit tak zacatek retezce - mech, trava, kere, stromy, ptaci.....Jeste v polovine minulleho stoleti na ostrove zilo i par desitek farmaru, ale jelikoz bydleli na statni pude, tak jejich status nebyl oficialni a nakonec byli z ostrova vsichni stali osadnici vyhnani a domecky zde obyvaji jen vikendovi rybari ci vyletnici.