Naším hlavním cílem na Borneu byla Semporna. Já už jsem se tady s Kačkou potápěl před pár měsíci při naší cestě po Asii a byl jsem z toho tak nadšený, že jsem se rád vrátil. Stejně jako posledně i tentokrát jsme se potápěli se Scuba Junkie - ti se od naši návštěvy zase o něco rozrostli, zrestaurovali a zvětšili dive shop a i Semporna jako taková už na mě nepůsobila tak odpudivě. Skrvnou na kráse je ale stále ten šilenný rybí trh - tentokrát jsme tam viděli zabité žraloky, manty... člověku to opravdu rve srdce. Navíc jsme se dozvěděli, že cena zabité manty na trhu je asi 3 RM - t.j. 15 Kč. To už opravdu nedává smysl.
Celkem jsme se potápěli tři dny. Hned první den jsme se dostali na Sipadan - ten opět nezklamal počtem želviček, ale navíc jsme tentokrát viděli opravdu hodně žraloků. Valná většina z nich byli white-tip reef sharks, ale zahlédli jsme i pár grey reef sharks, kteři v otevřeném moři už vypadají docela "dravě" :) Naopak jsme neměli štěstí na to co Sipadan proslavilo - t.j. obrovské hejno tisíců barakud. Někam před námi odplavaly. Cestou nás posádka navnadila povídáním kolik lidí minulý týden vidělo hammerhead žraloky a dokonce prý i whalesharks. No, ještě že jsme si zachovali zdravou úroveň skepse - my jsme ani na jedno štěstí neměli.
Druhý den jsme vyrazili na Bohayan (fotky od Ondřeje)- to už ondřej vyměnil široký úhel za macro a dobře udělal. Našli jsme spousty malých potvor, korály byly úplně neskutečné a celkově to byla pohádka. Večer jsme ještě vyrazili na noční potop u fish-farm v Semporně - stejně jako před pár měsíci, i tentokrát to byl nezapomenutelný potop - opravdu nechápu, jak může žít tolik nádherné havěti v podstatě na podvodním smetišti. Třetí den potápění na Mabul (fotky od Ondřeje) také rozhodně nezklamalo - viděli jsme snad úplně vše, co jsme chtěli najít.
Při potápění na Mabulu jsme docela zdatně nervovali naší průvodkyni. Chudák netušila s jakými "profíky" má co do činění, takže dostávala zachvaty v situacích, které nám s Ondřejem už ani nepřijdou vyjímečné. Kupříkladu hned na prvním potopu Ondřejovi po 40ti minutách už zbývalo už jenom 20 barů (t.j. relativně málo vzduchu) - chudák, jak se vláčí s tím obrovských foťákem, tak daleko víc prodýchá. Jako sehraný tým jsme plynule přešli na sdílení mého vzduchu a vesele se pustili do pronásledování chobotnice v 10ti metrech a focení. Když nás Kristýna viděla, tak málem spolkla náústek a na lodi se na nás velice zle mračila :) Něco mi říká, že si tady "Team Czech", jak nás překřtili, budou ještě nějakou dobu pamatovat...
Což mi připomíná - hned první den na lodi jsme se zjistili,že se s námi potápí další dva češi - tedy vlastně z moravy, ale to je z pohledu Asie detail :) Třetí den byla na lodi holka ze Slovenska - ta nás nejvíc dostala tím, že se před třemi týdny potápěla u našeho kamaráda Patrika, co je teď na Filipínách. Prý jí vyprávěl, že se na Bermudách potápěl s 2ma klukama z čech a když nás dva slyšela mluvit o Bermudách, tak si to spojila. Svět je neuvěřitelně malej :)
Opravdu se nám odtud nechtělo - v mém žebříčku míst na světě je Sipadan stále na vrcholu. Ondřejovi to ale asi trochu zkazilo chuť na potápění na Bermudách :)