Po tydnu stravenem v Melbourne, v bezpeci a pohostinnosti pribuzenstva, nase australske dobrodrustvi zacina ve zlatokopeckem meste Bendigo, ktere se nachazi asi dveste kilometru na sever od Melbourne. Ve state Victoria, jehoz je Melbourne hlavnim mestem, je nekolik nalezist zlata a diky nim se Melbourne stalo financim centrem a ziskalo tak na sve vyznamnosti.
Zlato se v Bendigu zacalo tezit ve druhe polovine 19.stoleti a tezba byla ukoncena v 50. letech minuleho stoleti. Za tu dobu si vsak Bendigo vybudovalo  svou pozici a dnes patri k vyznamnym mestum regionu a dodnes je napriklad Bendigo banka jedna z nejvyznamnejsich v zemi.
Prohlidka zlateho dolu zacala na povrchu zazemim pro horniky. A to bylo vyobrazeno opravdu velmi obrazne, jak je zrejme z fotek. Vyzbrojeni prilbou a poradnym hornickym svetlem se samostatnou baterkou pripevnenou na pase, nastoupili jsme do klece a zklesali tri patra, do hloubky 60 metru. Nejhlubsi sachty vedou az kilometr hluboko a poddolovana je pulka mesta. Zde nas dva dedousci, autenticti byvali hornici, seznamili se skutecnou praci horniku dole v dole. Udelala jsem si docela presnou predstavu o tom, jak byla tahle prace narocna a nebezpecna. Pracovat po kolena ve vode, svitit si svickou (kterou si hornici museli kupovat), snazit se pri tom bludickovem svetle rozeznat neco jako zlatou zilu, poslouchat ten strasny randal ktery dela ta sbijecka a k tomu vsemu se modlit, aby je to nezavalilo. Bohuzel vidina vydelku byla tak silna, ze ve skutecnosti zpusobila zanik tohoto dolu. Jde o to, ze hornici se tak bali o svou praci, ze odmitali jakekoliv technicke a technologicke novoty, nebot se domnivali, ze je nahradi stroje a tim o praci prijdou. Avsak diky temto zpatecnickym obavam, se dul staval mene a mene efektivnim a zaostaval tak za vyvojem. A to byl duvod jeho zaniku.
Kdyz pak v muzeu vidite tu krychli zlata predstavujici celkovy objem vytezeno zlata z tohoto dolu za dobu jeho existence (neco pres devetset kilo), nechapete, ze to vsechno utrpeni za to stalo.......