Po loňském podzimu v jižní americe jsem se letos vrátil ke své oblíbené jihovýchodní asii. Jako první zastávku si Verča vybrala Cambodžu – já jsem tam ještě nebyl, takže z mé strany zazněl nadšený souhlas. Termín začátek února byl také ideální a zbývalo už jen zjistit jak na to a na jaká místa. Dva týdny ze začátku nevypadaly jako dost času, ale nakonec to úplně stačilo – ono toho v Kambodže zase tolik k vidění není. Hlavní atrakcí je Angkor Wat a další je pak Sihanoukville u moře. Jako ideální místo pro rozjezd mi vyšel Bangkok. Vymyslel jsem okruh, kdy se do Kambodži přesuneme autobusem a přes Angkor Wat a Sihanoukville se pak z Phnom Penu vrátíme letadlem s AirAsia za pár dolarů.

Odlet z Prahy byl 30 ledna – z domova jsme odjížděli už nalehko (venku bylo kolem 10ti stupňů). Hned první zastávka v Helsinkách (letěli jsme s Finnair) nám ale připomněla jaké je roční období – přistávali jsme do sněhu a celou dobu čekání na další spoj venku chumelilo jak v ladových pohádkách. Nástup do letadla byl na čas, ale pak nám kapitán suše co půl hodiny oznamoval, že čekáme na odmrazení letadla. Po třech hodinách na nás už konečně došlo a my vyletěli za teplem.

Do Bagkoku jsme přiletěli místo v 9 ráno až těsně před polednem. Než jsme prošli imigračním bylo po jedné a to nás ještě čekala cesta ke Khao San, kde jsem nám zajistil ubytování. Cestu veřejnou dopravou z letiště už mám v Bangkoku natrénovanou. Akorát teda zrovna Khao San je v tomhle směru docela z ruky. Museli jsme 2x přesedat na jiné trasy metra/BTS a pak ještě přejít do přístavu a zbytek dojet lodí. Celé nám to zabralo dobrou hodinu a půl – taxíkem by to možná bylo o krapet rychlejší, ale přišli bychom o výhled z lodi :) Večer jsme vyrazili na Khao San road a já si konečně dal u stánku Pad Thai nudle, na které jsem se těšil od podzimu – nevím proč, ale tady je prostě dělají nejlepší a nikde jinde jsem takhle dobré nenašel.

Další den ráno nás čekalo vstávání před pátou. Venku jsme si chytili taxi a nechali se odvézt k parku Lumpini, kde jsem doufal nalézt autobus 99 – tzv. Casino Bus. Tenhle trik jsem objevil na jednom blogu – jde o to, že v Thajsku jsou zakázané kasína. Takže thajci vyráží do zóny mezi thajskou a kambodžskou hranicí, kde to vypadá jako malé Las Vegas. No a tenhle autobus je určený zaměstnancům z kasín (jede jednou denně kolem šesté ráno), ale jinak je to normální linkový autobus a dá se krásně využít pro cestu na hranice za pár babek (200 THB). Autobus jsme bez problémů našli a pohodlně usazeni v 6 ráno vyrazili vstříc Kambodže.