0 komentáře

Vraky na Truku 9.září

Jednoho dne, ještě v roce 2016, se mi ozvala manželka Ondřeje, že prý by mu chtěla k narozeninám věnovat výlet na Truk a jestli bych nechtěl jet s ním. Nadšeně jsem souhlasil, netuše, co vše mne bude čekat. V krátkosti – Truk (Chuuk) během druhé světové války měli Japonci jako hlavní základnu v Pacifiku. V roce 1944 tam na ně Američané vletěli a během dvou dnů potopili přes 50 lodí. Vraky jsou díky tvaru laguny relativně chráněny před bouřkami a od doby války stále ještě poměrně dobře zachovalé. No a díky tomu a jejich koncentraci se stal Truk jedním z nejlepších míst na světě pro milovníky potápění na vracích.

K čemu jsem se to upsal jsem začal postupně zjišťovat od vánoc 2016. Ještě mezi svátky mi celý nadšený Ondřej volal a začal spřádat plány. O Truku už měl vše nastudováno a hned mě ujistil, že to musíme určitě dát na rebreathrech. Já jsem sice technicky byl certifikovaný na REVO, ale od kurzu v roce 2010 jsem se na něm nepotápěl a hlavně jsem ho ani nevlastnil. V následujících 18ti měsících jsem tak byl donucen (za vydatné pomoci a asistence Ondřeje) starší koupit a dvakrát odjet za Ondřejem do Izraele, abych nabral trochu praxe (potápěli jsme se v Eilatu).

S Ondřejem jsme se potkali nejdříve na Filipínách, kde jsme se 4 dny potápění z Puerto Galera s Paulem od Technical Divers. Hlavní důvod byl pro mne zvyknout si na REVO natolik, abych měl jistotu pak při potápění na vracích a ve větších hloubkách. To se z velké části povedlo, i když jsme (až na výlet na Verde Island) z potápění v PG nijak nadšení nebyli. Z Manily jsme odletěli na Guam, tam strávili den cestováním po ostrově a pak už konečně odletěli na Truk, kde jsme se v resortu Blue Lagoon setkali se zbytkem skupiny z Floridy.

Truk jako ostrov je opravdu chudý a je to vidět na každém kroku. Jediným zdroj obživy je rybolov a pak potápěči. Resort je opravdu hezký a dobře vybavený i pro technické potápěče. Z naší skupiny cca 15ti potápěčů nás bylo celkem 5 s rebreathery. Měli jsme tak samostatnou loď i program, vše přizpůsobené pro nás. Jedna z hlavních výhod rebreatheru oproti „standardnímu“ potápění je možnost zůstat déle ve větší hloubce. A na Truku je to opravdu znát – většina vraků je minimálně ve 30ti metrech, zajímavější pak v 50 a více. No a jestli dole můžeme zůstat 10 minut nebo 30 je již opravdu rozdíl.

Každý den jsme se potopili na dva různé vraky. Je to úplně zážitek proplouvat opravdovými vraky z války. Jsou plné munice, různých zásob a některé mají i specialitky jako náklaďáky či dokonce tanky. Většina z nich jsou velké lodi a zvládnout je prolézt celé za jeden potop nebylo možné – proplouvali jsme strojovnami, kuchyněmi, vznášeli se nad živými torpédy a minami, nakukovali do kabin náklaďáků a občas natrefili i na smutné připomenutí ve formě kostí, kolik japonských vojáků při náletu zemřelo.

Na Truku jsme měli strávili celkem 12 dní potápěním – upřímně, ke konci už to začalo být trošku jednotvárné, ale výbornou tečkou na závěr byl potop k ponorce. Protože v ní několik potápěčů dříve umřelo, tak se dovnitř nesmí, my ale stejně aspoň na kousek nakoukli a zažili na vlastní kůži, v jak moc stísněných prostorách žili – docela děsivé. Odjezd z Truku pak byl minimálně pro mě nad očekávání náročný – nakonec jsem si kvůli počasí a zrušeným letům na Truku pobyt o 4 dny nedobrovolně prodloužil. Oba s Ondřejem jsme si navíc z Truku odvezli ošklivě infikované rány na nohou, které jsme pak ještě týdny po návratu domů léčili antibiotiky.

(žádné komentáře zatím nebyly napsány)

Kde se právě nacházím

flag
Mauricius

nejnovější zápisky

nejnovější fotky

  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě

nejnovější komentáře

translate page