0 komentáře

Potápění na Aloru 12.března

Alor je ostrov na severní straně západního Timoru. O potápění zde jsme se dozvěděli minulý rok od Donnovana v Kupangu – podle jeho slov měl být Alor neobjeveným potápěcím rájem, téměř na úrovni bájné (a drahé) Raja Ampat. Od té doby jsem podobné zvěsti zaslechl od více lidí a i stránky Alor Dive slibovaly nevídané. Dostat se na Alor již není takové dobrodružství jako dříve – létá sem pravidelný spoj z Kupangu a i zázemí pro tu trošku turistů, co sem přijedou, je docela slušné. O potápění zde se stará téměř výhradně Thomas z Alor Dive. Ještě je tu jeden resort, ten je ale otevřený jenom pár měsíců v roce. Po pár emailech s Thomasem jsme měli vše zajištěné a zařízené i bydlení v hotelu (jsou tu ale i home-stay). 

Já jsem dorazil den před Pepánkem a první den jsem se tak potápěl jen ve dvou s ještě jedním turistou, který přiletěl stejně jako já. Ráno nás Thomas vyzvedl náklaďáčkem u hotelu a odvezl k pobřeží. Na loď jsme se přemístili pramičkou a nastal první šok. Thomas na lodi evidentně pár měsíců nebyl, ale zato hordy ptactva ano. Nestává se mi to moc často, ale tady jsem se opravdu štítil i chodit. Thomasův pomocník měl snahu loď trošku spláchnout, ale s nevalným výsledkem. Ptačímu trusu jsme se tak (neúspěšně) vyhýbali do konce pobytu. Loď je navíc sice velká, ale pomalá (7 uzlů), takže ráno na první dive-site trvá cesta hodinu a půl. Nevadí říkal jsem si, za to potápění jsem ochotný přetrpět hodně.

První potop byl na místě, kde je ve 20m útes kolem kterého tečou dva proudy a měla tam být velká šance vidět něco „většího“ (žraloci, tuňáci, marlin, atd.). No, velké ryby měly ten den dovolenou (ale hejna menších ryb byla slušná), takže po hodině jsem se vrátil na loď s jednou fotkou nudibranche. Začalo ve mně klíčit temné podezření, ale vnitřní optimista stále převládal. Na druhém dive-site byla dle slov Thomase 75% šance vidět rhinopie – prý „naposledy jsem tu viděl dvě“. Skočili jsme do vody a strávili hodinu marným hledáním v podstatě čehokoliv zajímavého. Vrcholem zážitku byla lion-fish! Z Thomase pak vypadlo, že tu byl naposledy v půlce prosince (a teď byl březen). Třetí potop byl završením zklamání – proklamovaný „muck dive“ (hledání mini-potvor) byl ve skutečnosti „mud dive“ (bahnitý potop) s viditelností tak 3m a dnem pokrytým tak jemným bahýnkem, že nebylo vidět v podstatě nic.

Druhý den už se přidal i Pephánek a já doufal, že se situace dramaticky zlepší. Nezlepšila. Na některých místech byly krásné korálové zahrady a velká hejna menších ryb, ale za celý pobyt jsem zahlédl (z velké dálky) 2x větší grouppery, 1x želvu, 1x stín žraloka (a to si to pravděpodobně jenom namlouvám) a 2x tuňáka asi na 2sec. A ani z malých potvor nic zajímavého – pár hezčích nudibranchů a to je tak vše. Asi nemusím psát, jak obrovské zklamání to pro mne bylo. Vyptal jsem se Thomase a ten přiznal, že velké ryby zmizely tak před 5ti lety a že vše, co má na stránkách, zde sice opravdu viděl, ale v průběhu 12ti let (většinou jednou). Takže Alor dříve opravdu možná býval krásným místem, ale teď bych skoro řekl, že sem nestojí za to jezdit.

No a na závěr ještě pár věcí, které já osobně považuji za důležité. Thomas nemá žádný dive-shop a vše se odehrává na lodi. Problém je, že tam nemá ani barel na umytí věcí ve sladké vodě. Takže po posledním potopu se nahází věci od soli jak jsou do beden, on je uklidí a zamkne do podpalubí a druhý den krásně plesnivé a slané vyndá na další použití. Bucket na kamery sice na lodi má, ale plní ho mořskou vodou, takže jako by nebyl. No a to nejhorší – něco je špatně s jeho kompresorem. Po prvním potopu jsem měl děsně divný pocit v krku a puse. Na dalších se to opakovalo a už i přičichnutím k regulátoru bylo cítit něco špatného. Pephánek nezávisle můj pocit potvrdil. Ptal jsem se na to Thomase a prý má elektrický kompresor (takže výfukové plyny nasávat nemůže), filtry mění a prý mu vzduch i někdo testoval, ale já jsem přesvědčený, že plnění není v pořádku. Na druhou stranu, ostatní potápěči si nestěžovali (respektive neptal jsem se), tak to možná opravdu byl jen můj pocit. Nepíši to často, ale v tomto případě Alor opravdu jako potápěcí destinaci nedoporučuji…

(žádné komentáře zatím nebyly napsány)

Kde se právě nacházím

flag
Indonézie

nejnovější zápisky

nejnovější fotky

  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě

nejnovější komentáře

translate page