Sotva jsem se vrátil z Kolumbie, už mě čekala další cesta, tentokrát na 3 týdny do Mexika s kamarádkou Martičkou. První zastávku jsem nám naplánoval na ostrově Cozumel, kde je krásné potápění. Cesta kupodivu proběhla v pohodě - letěli jsme přes Paříž do Mexico City a pak ještě přeletěli do Cancunu. Odtud už je to jenom chvilku autobusem do Playa Del Carmen a následně lodí už na Cozumel samotný. Po přistání na nás čekal můj kamarád Julio (instruktor potápění), který nás nejdříve vzal do Aldora Divers zorganizovat věci na další den a následně do Amaranto B&B, kde jsme se ubytovali.

Další den jsme už v 7:30 ráno čekali na molu a vyrazili na potápění. Aldora mají mírně netradiční přístup - místo snahy plně obsadit loď mají maximum 6 lidí, takže skupiny jsou menší a člověk si nepřijde jako na Václaváku. Navíc používají ocelové lahve foukané ne 3500psi, takže doba pod vodou je standardně minimálně 70 minut. Tohle je výrazný nadstandard, protože Cozumel je jinak jedna z největších destinací pro potápění na světě a v hlavní sezóně tu obslouží přes 2500 potápěčů denně! Na ostrově je prý také největší plnírna lahví na světě.

Na Cozumelu je možné vidět kde co, ale záleží na sezóně. My se bohužel do ničeho speciálního netrefili, ale jinak tu jsou období whalesharks, bullsharks, stingrays, marlins, atd... V podstatě pořád něco :) Jedna z místních specialit je "Toad Fish" - ryba, co kváká pod vodou. Po třech dnech už jsem se bál, že odjedu aniž bych jí viděl, ale nakonec se mi jí poštěstilo najít při našem závěrečném nočním potopu. Jinak je co fotit skoro pořád. Viděli jsme žraloky (grey nurse shark), želvy, morény, rejnoky, spousty lobsterů, krevetek, krabů,... prostě pořád něco. Jediné co mi tu chyběl byli nudibranches :) Ještě jedna poznámka - v podstatě pokaždé je potřeba počítat s menším (či spíš větším) proudem.

Cozumel mě ani nezklamal, ale zase ani úplně nenadchnul. Je fakt, že být tu třeba v sezóně plavání s marliny, asi bych mluvil jinak. Jinak jsem prostě už moc zhýčkaný asií :) Navíc je tu docela draho - 2tank dive stojí kolem 90 USD a výbava pak ještě dalších 20 navíc. Stojí to rozhodně za to, ale už jsem toho zažil hodně a některé destinace v asii mi prostě připadaly lepší. Každopádně díky Juliovi za pomoc a společnost :)

No a finální poznámka se bude týkat potápění v jeskyních. Yucatan je jedno z nejlepších míst na světě pro tohle hobby a jde se tu potápět i jenom v caverns (t.j. pro normální potápěče). Ani jsem nepočítal, že bych se tu do některé z cenotes (jeskyní) dostal (to bych ostatně ani Ondřejovi nemohl udělat :), ale Juliio se tvářil, že to není problém. No, problém to opravdu není - stačí mít certifikaci a vše ostatní včetně výbavy tu ochotně zapůjčí. Problém je jenom s cenou - mě by to jako sólo potápěče vyšlo na 250 dolarů, caverna pro Martičku cca 130. Hodně jsem nad tím přemýšlel a nakonec se rozhodl, že si jeskyně nechám až na příště na nějakou větší výpravu s Ondřejem.