Naší třetí a nejvzdálenější destinací na této cestě Indonésií byla Banda – malý ostrůvek půl dne lodí na jih od Ambonu. Doprava je možná 3mi způsoby – buď 2x týdně mini-letadýlkem nebo 2x do měsíce velkou ferry a nebo nově (naše volba) 2x týdně rychlou menší ferry. Původní informace byla dokonce 2-3 hodiny cesty. To je ale potřeba uvést do indonéských relací – ve finále cesta trvá cca 5 hodin, plus je potřeba započítat i patřičnou toleranci k odjezdu v 7:00 (reálně po desáté... snad…) Takže z plánovaného krásného příjezdu před obědem zbylo nadšení, že jsme to stihli před setměním :)

Banda má zajímavou historii spojenou s kořením, ale my jsme se přijeli potápět – opět s Dive Blue Motion, ale na Bandě. Ostrov je relativně civilizovaný – dokonce i mobilní síť tu je se šnečím internetem. Co tu ale není je jakákoliv jiná forma zábavy – opravdu nevím, co sem jezdí dělat všichni ti cestovatelé, kteří se nepotápí. Když jsem se jich ptal, tak pouze neurčitě odpovídali něco ve smyslu „pohoda a klid“. Troška pohybu se tu ale přece jenom najít dá – hned proti přístavu je 800m vysoká sopka, na kterou se dá za dopoledne v pohodě vyšlápnout – já se na to chystal, ale bohužel se mi povedlo rozříznout si chodidlo o korál a tím jsem byl odsouzen pouze k lenošivému potápění :)

Potápění je tu moc krásné, ale úplně jiné než na Ambonu. Já třeba trávil většinu času kus od stěn v „modré“ a vyhlížel žraloky, želvy a další velkou havěť, kterou jde jinak těžko zahlídnout. Korály jsou tady nádherné a relativně nezničené. Na „makro“ to ale moc není a Pephánkovi se na to těžko zvykalo – po Ambonu to byl velký přechod. No ale, odškrtnul jsem si tady další položku ze svého bucket-listu – a to žraloka kladivouna. Skočil jsem do vody mezi prvními a než se ostatní na hladině připravili, tak jsem se potopil kus dolů a dál od lodi – no a v ten moment jsem ho viděl… je hodně plachý (plaší ho i bubliny co potápěči vydechují), takže jsem se ani nesnažil zapnout a nastavit foťák a raději si tu krátkou chvilku vychutnal, než mi zase zmizel v modru…

Odjezd z Bandy se nesl v tradičním Indonéském duchu – původně plánovaných 9h ráno se nejdříve o hodinu protáhlo, aby nám pak oznámili, že „jsou přiliš velké vlny a dnes se nepojede“. No jo, to si ale kluci neuvědomili, že shodou okolností zrovna to odpoledne připlouvala velká ferry (jede 2x do měsíce) a že tím pádem všichni odjedeme na ní… Najednou problém s vlnami zmizel a my ještě před polednem vyrazili na cestu (bez vln) zpátky na Ambon :)