Další etapa cesty je z Melbourne po pobřeží až do Cairns. Dali jsme si na ní cca měsíc. Je to hodně přejíždění autem, ale to v Austrálii jinak nejde.
Wilson's Promontory Národní Park - 250km JV od Melbourne. Park je na poloostrově pokrytém chráněnými lesy a je protkaný treky, plný divokých zvířat a krásné přírody. Jediný problém je, že velká část parku vyhořela během velkých požárů, co řádily v Austrálii před několik měsíci. Praktický dopad pro nás znamenal, že se nedostaneme na ty nejkrásnější treky, protože byly zavřené. Prošli jsme tak jenom pár kratších a jediný celodenní trek. I na těch jsme viděli jaký dopad oheň na lesy měl. Na fotkách je to i vidět - vyhořená část lesa vypada jako vyluxovaná - zbyly jenom stromy a pod nimi sem tam trs trávy. I po těch pár měsících je ale vidět jak proces obnovy funguje - na stromech už rašily první zelené větvičky a trsy trávy začinaly odrůstat. Doufali jsme, že uvidíme i nějaké divoké wombaty - dokonce jsme vyrazili i na kratší trek v noci, ale štěstí jsme neměli. I když neříkám tak úplně pravdu. Viděli jsme jich desítky - to byli ale mrtví na stranách silnic :(
Potápění z Huskinson - cca 200km jižně od Sydney. O tomhle jsem už
básnil v samostatném příspěvku, takže jenom stručně. V zimě je tady možné se jet potápět na tzv Seal Rock, kde žijí lachtani (tuleni?). Vidět tyhle "vodní štěňata" pod vodou je opravdu zážitek - neuvěřitelně hraví, obrovské oči, ostré zuby... Měli jsme na ně štěstí a motali se kolem nás s Kačkou minimálně 20 minut. Někde ve starších příspěvcích jsem dal i video. No a to ani nemluvím o tom, že jsme na cestě zpět viděli velryby... O moc lepší už zážitek být opravdu nemohl.
Bungonia State Recreational Area - 200km JZ od Sydney. Tohle bylo jedno z největších (dobrých) překvapení naší cesty - v průvodci psali akorát něco o hlubokém kaňonu, ale výsledek byl mnohem lepší. Z okraje jsme se téměř doslova sešplhali dolů do kaňonu. Ten byl plný obrovských balvanů - a tím myslím opravdu obrovských. Po těch jsme přelezli/přeskákali pár kilometrů a na konci zase vyšplhali zpět nahoru. Težko se to popisuje a ani fotky nezachytí jak krásné místo to bylo. Já bych ho rozhodně zařadil mezi top 10 v austrálii. Navíc kolem ani noha. Chodí tam evidentně jenom jeskyňáři, kteří se tam můžou vyřádit v několika různě přistupných jeskyních. A asi se tam taky chodí lézt, i když stěnu u které jsme objevili lano bych já nevylezl ani po žebříku :)
Sydney. O Sydney toho nemám moc co napsat - města v Austrálii nemají moc historii a že by nás bavilo chodit po kavárnách a obchodech... Takže jsme skončili na téměř poviné projížďce lodí kolem přístavu, fotografováním Opery a mostu. V Opeře jsme se byli i podivat vevnitř, ale upřímně, nic moc. Původně jsem chtěl i lézt na most, ale když jsem viděl jak malý je ve skutečnosti a kolik ta sranda stojí, tak jsem si to rozmyslel. Druhý den jsme dopoledne zašli do Powerhouse museum, které bylo moc hezké - jak už je v Austrálii tradicí, bylo velice interaktivní a plné opravdu zajímavých věcí.