Jestliže jsem Huskinson považoval za potápění snů, tak dnešek na Solitary Islands už ani nevím kam zařadit. Chyběl mi ke štěstí snad už opravdu jen ten whale-shark (Ondřej s Jirkou vědí ;). Solitary Islands jsou kousek od Coffs Harbour - cca 400km severně po pobřeží od Sydney. Tip na potápění tady jsem dostal právě od lidí v Huskinson. Grey nurse žraloci jsou tu prý běžní.
Už cestou to vypadalo na něco speciálního - pozná se to tak, že vám za lodí poskakují delfíni :) Navíc nás cestou tam posádka bavila o tom, jak včera jich viděli 25... Já bývám dost skeptický, všichni víme co věší na nos turistům Ondřej nebo já, když mě k tomu taky pustí :) Nebudu zdržovat - jen jsme skočili do vody, tak se vynořili. Byli doslova všude kolem a měli dobře přes 2 metry. Já jsem přestal vnímat okolí a jenom fotil a honil žraloky, takže jsem po 10ti minutách skončil sám, ztracený od ostatních... Pohádka! A to ani nezmiňuji, že kolem mne proplul rejnok. Zpátky na lodi jsem pak od instruktorky dostal trochu za uši, ale co ona ví o potápění, když je z kanady, že :)
Druhý potop byl trošku míň akční. Hned na začátku jsme objevili cuddlefish (vypadá jako velká sépie), ale "kolegové" mi jí vyplašili - grrrrr, že já se hned zase neztratil. No pak byla obrovská želva (určitě hodně přes metr), další želva (na videu dole) no a pak carpet sharks... Kdyby mi na záda permanentně netelka studená voda (nesnáším půjčované neoprény), tak bych tam snad zůstal.
Člověk by si řekl, že lepší už to být nemůže, ale ono jo. Stějně jako na Huskinson i tady jsme cestou zpátky viděli velryby. Tentokrát sice ne tak úplně blízko, ale zato tyhle byly plné elánu se předvést a několikrát vyskočily. Světe div se, mě se dokonce povedlo jeden skok chytit na fotku. Tím jsem se myslím posunul do kategorie profesionálních fotografů a jenom čekám až se mi ozvou z National Geographic :)
No a na závěr ještě dvě videa: