Stalo se už hezkou tradicí, že začátkem jara vyrazíme s Pephánkem za potápěním do Asie. Po loňských Filipínách jsme se letos rozhodli pro návrat do Indonésie, kde se nám předtím moc líbilo. Tři týdny k dispozici přímo vybízely k vyzkoušení minimálně tří různých destinací. Vzhledem k tomu, že momentálně bydlím v Austrálii, jsme se rozhodli potkat na Bali a při té příležitosti tu vyzkoušet i potápění – já tu tedy už byl před pár lety s Kačkou, ale Bali je veliké a možnosti také :) Odlet z Brisbane byl pro mne trošku dramatický, páč se zrovna ten víkend přes nás prohnal cyklón, ale naštěstí se mi povedlo odletět jen s pár-hodinovým zpožděním.

Jako základnu jsme si vybrali Padang Bai – je to vesnička na východním pobřeží, kterou většina turistů zná jen jako přestupní místo pro trajekty na Lombok a Gili. Pro nás bylo důležité, že je plná dive-shopů a je ideální základnou pro výlety do okolí. Původně jsem pokukoval po OK Divers, což je jedna z největších českých potápěcích základen na Bali, ale bohužel také ceny tomu odpovídaly. Takže místo českého luxusu jsem vybral místní Geko Divers a pro bydlení místní home-stay Celagi Inn. V Padang bai je v podstatě jen jedna silnice kolem zálivu, takže je všechno blízko a v pohodové pěší dostupnosti.

Jeden z největších taháků potápění na Bali je možnost vidět Mola-mola a manty. Na mola-mola nebyla bohužel zrovna sezóna, ale za mantama jsme vyrazili hned třetí den. Počasí nevypadalo nic moc, ale bouřka nás naštěstí minula a štěstí nás provázelo i dál – na Manta Point jsme dorazili jako první loď a měli cca 20 krásných mant sami pro sebe. Některé plavaly tak blízko, že bych na ně mohl pohodlně sáhnout. Jediný smutný fakt na pozorování takhle z blízka je, že člověk vidí, jak jsou plné háčků od rybářů a jedna s sebou chudák vláčela i na několikrát provlečené kusy vlasce. Bohužel jsem se nedostal dost blízko na to, abych jí je aspoň odřezal. Pephánek tou dobou ještě neměl dostatečně oprášené fotografické schopnosti a své nové go-pro sice zapnul, ale už ho nenapadlo pustit nahrávání, takže nakonec z jeho fotek nebylo nic a z mých vyšlo jen pár.

Další dny jsme zkoušeli různá místa kolem Padang bai – některá jsou stěny, některá písek a proudy, prostě je z čeho vybírat a všechny stojí za vyzkoušení. Naše asi nejoblíbenější bylo „opuštěné molo“ – místo původně určené pro přistávání velkých cruise-ships, které se povedlo postavit tak, že vydrželo necelou jednu sezónu a pak se rozpadlo (hmm… proč mi to připomíná stavební projekty v ČR? :). Následně se stalo oblíbeným místem rybářů a hlavně potápěčů, protože se tam dá najít spousta krásně havěti. A z nějakého důvodu tam v době našeho pobytu byly snad stovky porcupine fish – netušíme proč, ale byly naprosto všude a člověk aby je odstrkoval, když chtěl vyfotit něco jiného :)