Další zastávkou na naší cestě po Borneu byl Sandakan, kde jsme se chtěli podívat na orangutany alespoň v rezervaci, když už jsme je neměli šanci vidět v přírodě. Sandakan je moc hezké městečko a po zážitku se Sempornou to byl balzám. Akorát chudák Kačka dostala neuvěřitělnou vyrážku, měla teplotu a k tomu asi byla i nachlazená, takže jsme jí v lékarně sehnali léky a strávila den a půl v posteli kurýrováním.
Na orangutany jsem tedy do Sepiloku vyrazil sám. Je to cca hoďku autobusem z centra. Rezervace je kus pralesa, kam vypouští různé nalezené nebo zraněné orangutany do "přírody". Vidět je je možné 2x denně, když je krmí. Krmení spočívá v tom, že na jedné velké plošině stojí turisté a na druhou menší vyleze člověk s kyblíkem banánů a cukrové třtiny. Orangutani pak přijdou kdy a jak se jim zlibí, ale už jsou naučení a v podstatě je garantované je vidět. Já jsem viděl několik mladých, pak dorazil i 20letý páprda a po něm jěště mamina i s maličkým orangutánkem. Po půl hoďce banány a třtina došla, takže se opičky rozutelki a turisté taky.
Pokud od toho člověk nic moc nečeká, tak je to příjemný zážitek.