Po propršeném dubnu a květnu jsem se již opravdu nemohl dočkat prvního létacího výletu. Počasí sice nevypadalo moc slibně, ale Hanka s Renčou najdou sluníčko všude :) Výlet byl typu cross – tj. naším cílem bylo uletět co nejdelší vzdálennost a pokud možno zvládnout i návrat. Krásou „krosíku“ je ale to, že i když se návrat náhodou nepovede (ehm, to je v mém případě téměř pravidlo :), tak je k dispozici auto s řidičem, který nás postupně sbírá a odveze zpět – odpadá tak potřeba shánění stopů, autobusů a podobných radůstek.

S Martinem jsme v pátek v poledne vyrazili směr Tolmin ve Slovinsku – cesta z Prahy cca 9 hodin. Zbytek pilotů dorazil do kempu „u motorky“ během noci a ráno jsme hned vyrazili na kopec. Létání nebylo špatné, ale po poledni se začalo kazit a na nějaký velký přelet to nebylo. V neděli jsme jeli pro změnu na Lijak a tam už to bylo výrazně lepší – doletěli jsme cca 40km daleko. Pondělí propršelo, ale i tak jsme stihli dopolední sletík při kterém nás ještě ve vzduchu stihl déšť. Tím jsme uzavřeli slovinskou část a před blížící se frontou ujeli do Itálie do Basána.

Úterý v Basánu bylo náročné – počasí bylo prostě divné. Normálně zde nebývá problém s vyhníváním, ale ten den většina lidí popadala. Mě se jako jednomu z mála povedlo udržet skoro 3 hodiny ve vzduchu, ale za cenu motání se v relativně malém prostoru – večer po stažení track-logu se všichni smáli, protože mi to napočítalo „krásných“ 17km vzdálennost :) Středa byla o něco lepší, to už jsme ve skupině přeletěli přeskok na Malou Grapu a dále podél hřebene, kde jsme ale bohužel všichni vyhnili. Odpoledne byl ještě jeden pokus – tentokrát se naše skupina hodně roztrhala. Pár lidem se povedlo odletět, ale já to po hodině položil cca 5km od kempu a došlapal do zpátky. Největším pozitivem dne byl strom třešní, který jsem cestou potkal a mírně protrhal :)

Ve čtvrtek jsme jeli na pro mě nový terén – Feltre. Je to další hřeben za grapou s luxusní obrovskou startovačkou. Počkali jsme si do půl dvanácté na interval a vyrazili přes údolí a dál podél hřebene na přelet. Ve předu nás vedla Renča a dařilo se – povedlo se nám doletět k přehradě a dokonce pokračovat dál. Nejen to, po otočení nás pár dokonce doletělo zpátky ke startu a mě se tak poprvé v životě napičítal tzv. trojúhelník s oficiální velikostí 65km (podle GPSky jsem za ten den naletěl skoro 120km). Takže crossík stejně jako loni parádní a zcela určitě vyrazím při další přiležitosti znovu.