Bako je kousek od Kuchingu - jezdí tam pravidelný autobus, následovaný cca hoďku cesty na malém sampanu. Ubytování je v podstatě stejné jako v Niah i za stejnou cenu, akorát zde to bylo i s "plísňovým" vzduchem, takže to bylo naše nejhorší ubytování doposud :( Do Bako jsme jeli hlavně za opičkami - jsou tu tzv. proboscis, které mají dvě velké věci... nos a břicho :) Původní plán byl zůstat přes noc, abysme mohli vyrazit na večerní procházku a pozorování zvířat. To bohužel nevyšlo kvůli dešti, ale i tak jsme fauny viděli až až. Divoká prasata s náma téměř bydlela v posteli - stačilo otevřít dveře a venku byla celá rodinka i s třemi selátky :)
Proboscis opičky jsme viděli oba dny - akorát jsou docela vysoko ve stromech, tak by se hodil dalekohled (který jsem samozřejmě zapomněl v Kuchingu). Taky jsme viděli spousty makaků, některé opravdu hodně zblízka. Na těch mě hlavně zaujal jejich smysl pro romantiku - opičák přiběhne, naskočí, 10 sekund probíhá "akce" a pak bez rozloučení odběhne :)

Tím končí naše zápisky z Bornea (Malajsie) - dále se přesouváme přes Singapur do Vietnamu.