Výlet do delty řeky Mekong jsme dlouho přemýšleli jak pojmout. Na jednu stranu se nám už nechtělo vyrážet v rámci organizovaného zájezdu, protože těch jsme měli plné zuby, ale na druhou stranu tam doprava mezi městečky zněla docela komplikovaně a časově náročně. Nakonec jsme zvolili cestu s cestovkou, ale s možností zůstat kdekoliv po cestě o den déle, pokud by se nám tam líbilo, což znělo ideálně. Méně ideálně dopadla praxe - byl to jednoznačně nejhorší výlet z celého Vietnamu.
První den ráno nás naložili v Saigonu a vyrazili jsme do města My Thon. To je známé 4mi ostrovy, na které se vodí turisté. Nás tu protáhli manufakturou na kokosové cukrátka, 15 minut jsme si zabyciklili, 20 minut se svezli na pramičce, atd... Opravdoví turisté, už chyběla jenom vlaječka v ruce průvodkyně - ta byla mimochodem otřesná - nejdříve nám v autobuse dlouze vysvětlovala jak jsme pro ní "special group", aby to v zápětí vylepšila zpěvem (bez hudby) do mikrofonu - chtělo se nám vystoupit za jízdy.
Naděje jsme vkládali do Can Tho, což je město v centru delty a kde jsme měli navíc dohodnutý homestay (přespání u místní rodiny). Už příjezd byl veselý - dostat se do Can Tho lze pouze trajektem přes řeku (most se stále ještě staví), takže jsme dorazili do několika-kilometrové fronty. Na to průvodkyně prohlásila, že buď můžeme zůstat v autobuse a čekat 2 hodiny až se dostaneme na trajekt a nebo že si můžeme vzít věci a pěšky vyrazit na převoz. Jednoznačná volba padla na převoz, takže za několik minut se půlka Vietnamu bavila tím, jak kolem silnice pajdá skupinka turistů (pěšky!) a něteří za sebou táhnou kufříky :) Homestay se ukázal jako jiný název pro normání guest-house, kde jsme každý dostali pokoj (bylo nás tam celkem tak 10), večeři a tím vše skončilo. Náš pokoj na první pohled vypadal hezky, ale když jsem před spaním zběžně prohlédl postel, tak jsem pod jednim polštářem našel hovínka od krys a pod druhým kus svlečené hadí kůže. Navíc nešla zavěsit síť proti komárům, takže jsem se půlku noci bavil tím, že jsem pozoroval jak po trámech u stropu běhají krysy...
V Can Tho jsme druhý den ráno měli jít s "rodinou" na rýžová pole, ale na to se nějak asi zapomnělo. Rovnou nás šoupli na lodičku a po rozvezení ostatních turistů k jejich cestovkám jsme vyrazili na plovoucí trh se zeleninou, kterým je město proslulé. Ten byl docela hezký a moc se mi líbilo, jak každá lodička měla na kusu klacku pověšené co prodává - brambory, melouny, ananas, atd. Následně nás ještě protáhli po pár atrakcích, ale vše ve stylu předešlého dne, takže nakonec jsme si nejvíc užili chvíli u lidí, co pěstovali ovoce a kde jsme si dali vietnamskou verzi pomela (obrovský pomeranč, kde se loupe každý dílek zvlášť).
Jak jsem psal už na začátku - tohle byl pravděpodobně náš nejhorší výlet. Děsivě přeorganizovaný, příšerný homestay, falešně zpívající průvodkyně... A ačkoliv je to neuvěřitelné - delta Mekongu je "rýžovou miskou Vietnamu" - za celou dobu jsme neviděli jedno jediné rýžové pole.